V optimálním případě se zakoupí malý kobereček pod nohy (aby nezábly), ti odvážnější zakoupí akustickou pěnu různých názvů a původu, načež řeší co s ní, aby to i manželka či přítelkyně schválila. Ti, kteří se na tyto nezbytné doplňky domácnosti, tj. manželku či přítelkyni ohlížet nemusí, si rovnou pořídí plata od vajíček (holoprdelníci), nebo moderní akustické jehlánky (zlatořitníci) a naplácají je kamkoliv, ale musím jim přiznat, že většinou začínají za reproduktory, což je dobře.
Pouze někteří vyvrhelové naší společnosti jsou ochotni nejen začít přemýšlet, ba dokonce jsou ochotni akustické úpravy realizovat. Ale protože jsou to „černé ovce“, stejně jim nikdo nevěří a společnost na ně kouká jako na podívíny, kteří nevědí roupama co dělat. Já ale patřím mezi ně a tak si dovolím jmenovat alespoň dva a to Zdeny a Mike. Od Zdenyho jsem se toho moc a moc naučil, přesně řečeno v mnohém jsem jej napodobil a je pro mě vzorem. Mikeho mám rád a protože jsem měl čas od času příležitost osobní návštěvy, vždy jsem se podivoval kam až s úpravou akustiky došel a jak se to projevilo. A to nemluvím o jeho vývoji v HiFi nádobíčku…
Osobně jsem přesvědčen, že akustika poslechové místnosti je základ a tvoří 50% úspěchu. Ze zbytku tvoří dalších 25% reprobedny, 12,5% zesilovač a tak se můžeme dohadovat dál a dál, až dojdeme k woodoo ftákovinám, které hodnotit nebudu, abych někoho neurazil. O těch 50% lze diskutovat, protože malá poslechovka není totéž, co velká. Není totiž nikdy místnosti jedna jako druhá a ty malé jsou na tom nejhůře. A opět co názor, to jiný pohled: Někdo považuje za malou místnost 8x5 metrů, jiný 5x3,2 metry za velkou. Já mám 4x3,3 metry a jsem s nimi spokojen a to i přesto, že bych mohl využít větší místnost v RD, prostě je to můj „kutloch“.
(holá podlahová plocha 12,8 m2).
Jak je vidět, místnost je sice skoro čtvercová, ale výklenek vzniklý komínem byl naprosto ideální pro vestavěnou skříň (oranžová barva). Levou polovinu místnosti zabírá lůžko, takže na poslech zůstala pouze pravá polovina u okna. Odečteme-li vestavěnou skříň, pak se jedná o plochu cca 4x3,3 metru, čili „nic moc“. Z hlediska akustiky totální průser, prostě to nehrálo a bylo nutné začít s akustickými úpravami, neboť to bylo neposlouchatelné a každá reprobedna hrála jinak, bohužel obě dohromady děsně. Z počátku jsem si pomáhal s digitální EQ (Alesis 230D), kterou jsem nastavil podle výsledků z vynikajícího excelového prográmku od Yavuz Aksan s názvem room060d (na webu volně ke stažení). Bylo to lepší, ale stále to za nic nestálo. Má tu výhodu, že graficky ukazuje ovlivnění reprobeden místností, takže doporučuji.
Malá místnost má bohužel základní nedostatek proti velké a to jsou její rozměry, jsou prostě malé. Akustika je dána fyzikálně (rozměry) a občůrat se nedá. Velkým problémem jsou tedy u ní módy místnosti a první odrazy od stěn. Módy místnosti jsou dány matematickým vztahem
Viz. například http://www.sengpielaudio.com/calculator-roommodes.htm, nebo http://www.hunecke.de/en/calculators/ro ... modes.html , popřípadně http://www.bobgolds.com/Mode/RoomModes.htm . Dosazením zjistíme, že první axiální mód je 43,2 Hz a to je taky nejnižší kmitočet, který v dané místnosti lze kvalitně vyzářit do prostoru a nemá smysl se ani jakýmkoliv počtem subů pokoušet o něco jiného. Ano, nižší kmitočty slyšet jsou, ale někde jinde, prostě tam, kde se dokáží rozvinout, projevit.
Svého času jsem měl v této místnosti sub Almighty, osazený JBL2226H a tak jsem jej zkoušel. Výsledek byl jednoduchý – v místnosti basy pod těch 43 Hz slyšet nebyly, ale vnučce ve vedlejší místnosti začala vibrovat postel…
V tak malé místnosti jsou módy daleko od sebe a na netu bylo jediné doporučení a to basové pasti. Pěkné vlákno o nich je na Audiozone, v sekci ZVUK (http://www.electrozone.cz/zvuk/diy-baso ... A9%20pasti), dnes čítající 45 stránek. Vůbec je v této sekci hodně ke čtení a to nejen z hlediska nahrávání, ale též přehrávání hudby. Osobně jsem šel cestou kruhových výsečí, prostě jsem opajcl vinikající řešení Zdenyho, viz jeho vlákno. Vedou nade dveřmi k rohu nad postelí a odtud k oknu. U okna směřují dolů, až k podlaze.
Celkem tedy víc než 10 bm basových pastí. A protože vestavěná skříň je od stěny s oknem vzdálena 28 cm, tak jsem ten volný prostor využil pro totéž. Jsou zhotoveny z Rockwoolu, z vnější strany potaženy týmž, v provedení netkaného rouna síly cca 1 cm kvůli tvaru a nakonec potaže obyčejnou pytlovinou, jutou. Po jejich instalaci jsem byl konečně spokojen a nemusel jsem již používat digitální EQ.
Přesto mně stále vrtal hlavou druhý problém malé místnosti a to jsou první odrazy.
Řešit problém prvních odrazů způsobem popsaným v Audiozone, tj. naprostým obložením stěn absorbčním materiálem jsem nechtěl. Jako každá mince má rub a líc, tak i akustické úpravy by měly být vyvážené, každý extrém je průser. Jednoduchým výpočtem jsem došel k názoru, že v místnosti je již víc než 25 m2 absorbčních ploch (lůžko, koberec, záclony, basové pasti apod.) a že by to tedy již mělo bohatě stačit, protože střední a vysoké kmitočty se utlumí velice rychle a to dobré není.
Takže jsem se obrátil k opaku absorbce, čili k difuzi. To je téma o kterém se moc nemluví, protože mu skoro nikdo nerozumí. I lidé v akustice vzdělaní většinou po příchodu do místnosti vyplaší moly plácáním a vyřknou diagnózu, která skoro vždy končí opět absorbcí. A to jsem nechtěl. S ohledem na použití DIY Open Baffle reproduktorů v budoucnosti jsem potřeboval vyřešit stěnu za reproduktory a strop.
Stěna za reproduktory se nakonec vyřešila jednoduše a to použitím polystyrenových polokoulí o průměru 80 mm od fy Sepas. Při komunikaci s touto vynikající firmou jsem se od nich dokonce dozvěděl, že polokoule o průměru 120 mm dokonce dodávaly nejmenovanému nahrávacímu studiu v Praze, takže bylo rozhodnuto. Celkově je jich v místnosti 1020 ks, část z nich na stěně u okna, natřeno běžným nátěrem na stěny z Obi.
U stropu bylo rozhodování ještě jednodušší, od počátku jsem věděl, že chci něco typu Skyline. Zde jsem využil prográmek QRDude (http://www.subwoofer-builder.com/qrdude.htm) a příslušné rozměry jsem si nechal nařezat v Thermomuru Líbeznice, kde je nařezali nejen naprosto přesně, ale hlavně velice kvalitně. Rozměr jednoho hranolu je 50x50 mm, délky odstupňované po 12 mm až do 120 mm. Montáž snad dostatečně ukazují připojené fotografie. Do stropu je též zabudováno osvětlení místnosti. Natíral jsem je na stole (celý difuzer je ze 7 ks), po přilepení na strop jsem pouze domalovával vynechané části.
Již po nalepení polokoulí na stěnu za reproduktory jsem nevycházel z úžasu, co poslouchám. Najednou jsem slyšel to, co popisoval Dadaft ve svém vláknu: Pro100or ! A to nejen v horizontální rovině, ale též do hloubky a výšky. Montáž Skyline na strop již byla taková ta třešnička na vrcholku dortu, která to vše jen doladila…
To se prostě nedá slovy popsat, to nelze. Ta změna je prostě neporovnatelná, dnes poslouchám úplně něco jiného než kdysi a to za cenu naprosto směšnou: cca 6.000 až 7.000 Kč !
Abych si byl jist, že jsem udělal dobře, pozval jsem na minulou neděli pár kamarádů z Audiowebu na poslech a měření. Poslouchali jsme perfektní dvoupásmovky které dovezl Mirulu
a na nichž též Check provedl proměření akustiky mé malé DIY poslechovky, výsledky přikládám.
levá
pravá
Na nich je vidět, že s ohledem na nesymetrické postavení reprobeden v místnosti je též i jejich interakce s místností sice rozdílná, ale již naprosto poslouchatelná.
Nakonec cituji Checkovy slova z jeho emailu:
A teď se do mne můžete pustitJe potřeba brát v potaz, že to bylo měřené na konkrétní bedně, která
směruje o něco víc než obvykle.
Je to na středovejškách kapánek přetlumený a na basech ne úplně
zatlumený (ale normálně to bejvá mnohem mnohem horší a jak jsme se
bavili, tak to asi úplně zatlumit nejde).
Poslechově se mi to líbilo, ale zkusil bych nějak vrátit trochu víc
dozvuku, chyběl mi tam prostor. Ale těžko říct, jestli to bylo tím,
že ty to máš správně, nebo já to mám doma tak blbě. Spíš asi to
druhé , ale viděl bych to někde mezi.
Když to mám shrnout kolem a kolem tak je to nejlepší malá místnost
jakou jsem slyšel.